Ligová soutěž zažívá dvě přestávky. V polovině prosince se přeruší poprvé (díky měsíčnímu turné reprezentace po Kanadě), další přerušení si vyžádá olympiáda v Innsbrucku.

Kometa začíná ligu osmy zápasy na ledě soupeře. Lužánky se přestavují a termín dokončení není dodržen. Od čtvrtého kola se dostává na špici a z první příčky ji nikdo nesetřese. V 9. kole se konečně ukáže doma a porazí Pardubice 3:2. Ligu Kometa vyhrává se sedmnáctibodovým náskokem a 235 vstřelenými brankami. Na pouti za titulem ztrácí pouhých šest bodů. Jejich hlavním rivalem bylo Kladno, ale v závěru mu dojde dech, a i když je od třetí pozice v polovině držel pětibodový náskok, skončí až čtvrté. Stříbro uzme bratislavský Slovan, bronz putuje na Vysočinu do Dukly Jihlava. Po třinácti letech sestoupil celek VTŽ Chomutov a spolu s ním natrvalo Dukla Litoměřice. Kromě prvního a posledního místa byla celá tabulka vyrovnaná. Tento ročník byl také zajímavý velkou mírou dvouciferných výsledků. Kometa asistovala u dvou: ZKL Brno - TJ Gottwaldov 16:1 a ZKL Brno - Tesla Pardubice 14:1. Nejlepším střelcem ligy se stal hráč Komety Josef Černý (45 branek), v klubovém pořadí následovaliVlastimil Bubník (30 branek), František Ševčík (22 branek) a František Vaněk (20 branek).

V prosinci jede náš reprezentační celek do Kanady. V těchto zápasech nastoupí Komeťáci Potsch, Bubník, Vaněk a Černý. V Kanadě se setkávají s legendárním trenérem Mike "Matějem" Bucknou, který trénoval mužstvo ČSR při zisku zlaté medaile v roce 1947 a byl dlouholetým hráčem a trenérem LTC Praha. Poprvé si naši hráči vyzkoušeli forčeking (napadání v obranném pásmu soupeře již při rozehrávání puku). Jinak je kanadský zájezd vydařený. O moc více než olympijský turnaj.

V Innsbrucku se hrají vyřazovací zápasy. Porážíme Japonsko 17:2. Ve skupině začneme výhrou nad SRN 11:1 (na obranu soupeře je nutné říci, že jim důkladně zatopili hráči Polska - 2:1). Pak nás čeká sborná. Dzurilla inkasuje dvě branky hned v úvodu a další na sebe nenechá dlouho čekat, přišla v 11. minutě. Místo Vlada Dzurilly nastupuje Nadrchal, inkasuje jen jednou a naši pomalu ožívají. Po druhé třetině svítí na ukazateli skóre nadějný stav 3:5. ale na začátku třetí třetiny po pár vteřinách dávají Rusové šestou branku. Naši se sice pokouší o zázrak, ale nakonec prohrávají 5:7. Naši se po této prohře vzpamatovávají lehce. Poráží Finy 4:0, Švýcarsko 5:1 a USA dokonce 7:1. Ale posledním soupeřem je nevyzpytatelné Švédsko. Výhra by nás posunula na stříbrnou příčku, prohra k "bramborám". Švédové bojují o stříbro a uštědřují nám ostudnou porážku 3:8. SSSR poráží v posledním měření sil Kanadu 3:2. Přesto získáváme bronz. V době našeho utkání se Švédskem rozhoduje LIHG o tom, že o pořadí rozhoduje skóre všech zápasů. Co to znamená? Odsouváme Kanadu na čtvrtou pozici a domů jedeme s bronzem. Svoje poslední utkání v reprezentaci odehrálVlastimil Bubník, její dlouholetý kapitán. Ve 33 letech uzavřel svoji kapitolu v národním dresu, ale klubový dres Komety s číslem 12 stále visel v na svém místě ještě několik let.

V tomto roce zaznamenávají fandové jednu smutnou zprávu. 21. 7. 1963 zemřel předčasně velký brankář, mistr světa z let 1947 a 1949 Bohumil Modrý. Vykonstruovaný proces v roce 1950 se měl stát výstrahou všem, kteří by se vzepřeli totalitnímu režimu a neodolali pokušení Západ a svobody. Další justiční vražda, kterou se zdobí KSČ.

Dvakrát Bohunil Modrý, brankář LTC Praha a národního mužstva, dvojnásobný mistr světa a justiční obět komuismu