Po několika letech přišla opět změna v herním schématu ligy. Počet účastníků se snížil na deset, kteří se utkali čtyřkolově každý s každým celkem v šestatřiceti zápasech. Poprvé se také uveřejňovalo kanadské bodování jednotlivců v časopise Lední hokej - bruslení. Nový systém přinesl zkvalitnění, ale některé zápasy se odehrály více méně symbolicky. O titul bojovala opět tři mužstva, o záchranu rovněž, takže zbytek ligy neměl prakticky o co hrát.

O titulu rozhodoval poměr ze vzájemných zápasů a pojedenácté ho získala Kometa. Druhým celkem, který tentokrát zůstal až na druhém místě, byla Dukla Jihlava. Do boje o titul zasáhla také pražská Sparta, která porazila Jihlavu na jejím ledě 4:0. Kometa v posledním kole porazí po velkém boji Kladno 4:2 a pojedenácté jde titul do Brna. Sestupujícím celkem se stal po patnácti letech Spartak Plzeň i přesto, že dvakrát uhrál remízu s Kometou při výsledku 0:0. Dalšími zajímavými výsledky byly Slovan Bratislava - Spartak Plzeň 15:3 a Sparta Praha - SONP Kladno 14:0. V celku Dukly Jihlava zaválela poprvé řada Klapáč, Jar. Holík, Jiří Holík. Ze 197 branek Jihlavy vstřelili 107. Nejlepším ligovým střelcem se stal Jan Klapáč (41 branek). V Kometě vyhrál střeleckou tabulku Josef Černý s 34 brankami.

Příprava reprezentace probíhá náročně, ale hladce. Porážka NDR 8:1 se očekávala, ale pražská vítězství nad SSSR (3:2 a 4:2) a Švédskem (3:2 a 5:2) rozezní optimistické ódy. Ale turnaj v Colorado Spinká je pádem na zem. Švédsko rozdrtíme 8:3, ale Sborná komanda nás porazí 0:3 a Kanada 2:3.

Před mistrovstvím světa, které se letos hraje v Jugoslávii má trenérský tandem Bouzek, Kostka jeden otazník. Brankářem číslo jedna je Dzurilla, ale kdo bude náhradník? Nadrchal je zraněn, Mikoláš chytá sice ve 2. lize za Chomutov, ale je nominován. Avšak po vítězství Chomutova ve skupině se opožděně vrací do kempu reprezentace a je za tento prohřešek vyřazen. Třetím gólmanem měl být Pavel Wohl ze Sparty. Posune se na místo dvojky? Neposune. Do Lublaně cestuje mladý Jiří Holeček z Košic.

Mistrovství je pro nás těžké. Finálová skupina nám přeje - porážíme NDR 6:0 (ovšem tento soupeř nečekaně zamete se Švédy - 4:1), Finsko si odnese nářez 8:1, Polsko porážíme po tvrdé hře 6:1, USA 7:4 a pak přichází dvě těsné výhry v poměru 2:1 nad Kanadou a Švédy. K titulu stačí remíza se SSSR. Ale po třech minutách prohráváme 0:3 a celkem dostaneme nášup 1:7! Máme stříbro, ale nadšení se neobjevuje. Naopak přichází tvrdá kritika ligy, hlavně její nevyrovnanost, dále 2. liga, kde hraje dvaatřicet (!!) klubů a také mezinárodní konfrontace.
Stým zápasem v národním mužstvu má být finále MS pro Josefa Černého. Nedočká se ho. Zranění v utkání s Finskem a následná noha v sádře mu oddálí jubileum až do listopadu. Soupeřem je opět SSSR (přátelsky), ale výsledek o hodně sladší. Vítězíme 7:6.


16.2.1966. Rozhodující zápas o titul mistra ligy na ledě Kladna. Domácím jde „jen“ o prestiž porazit desetinásobného mistra, Kometa potřebuje dva body k obhajobě. Bude se konat bitva? Nebo paní Poldi zápas „vypustí“? Zbytečná starost. Kladeňáci se bojovným výkonem zasloužili o dramatické utkání. Dvěma brankami se dokonce dostali do vedení a brněnské mužstvo mělo co dělat, aby vybojovalo vytoužený jedenáctý titul – ten nejtěžší.

Perlička: na původní fotografii, kterou zde vidíte, chyběl kromě třetího brankáře Josefa Dvořáka Rudolf Scheuer, později byl však fotografem "dolepen" a zakryl dlouholetého vedoucího mužstva Oldřicha Skotáka. Dres a tělo, které je pod Scheuerovou hlavou však patří Vlastovi Bubníkovi (můžete porovnat-Bubník je první zprava ve druhé řadě).

Poslední zápas sezóny 1965-1966


SONP Kladno – ZKL Brno   2:4

ZKL:  Přecechtěl – Potsch, Olejník, Meixner, Mašláň – Winkler, Danda (21.Skopal), Scheuer – Ševčík, Kepák, Jiřík – Bubník, Farda, Černý. Trenér: Bouzek.

Branky:  Wimmer, Vinš – Bubník-2, Scheuer, Mašláň.

Rozhodčí:  Adamec a Baťa.

Vyloučení:  3:3

Diváci:  8.000

Třetiny:  (0:0, 1:1, 1:3)


Pojďme zalistovat knížkou vzpomínek hokejového trenéra Vladimíra Bouzka, strůjce devíti titulů Brna. Ve své autobiografii „Hokejový profesor“ vzpomíná:

Bubník s pohárem
Vlasta Bubník s pohárem pro mistra

„Těsně před mým odchodem do Fosgenu v roce 1966 byla Kometa před závěrem ligy v tabulce o bod za první Duklou Jihlava, ale měla zápas k dobru, jenomže na horké kladenské půdě. Cesta k titulu vedla jedině přes zisk obou bodů na Kladně. Bylo osm minut před koncem kladenského duelu, v němž jsme hráli bez zraněného Vaňka, zatímco u domácích Pospíšil skoro nestřídal. Když se hráči marně snažili proniknout kladenským betonem, rozhodl jsem se: musíš něco vymyslet. Napadlo mě roztrhnout první a druhý útok. Mezi Vlastu Bubníka a Josefa Černého jsem jako centra nasadil Ivo Winklera, který na tomto postu předtím nikdy nehrál. Nehrající František Vaněk se na mě podíval, ale já jsem byl pevně rozhodnut: buď hop, nebo trop. Winkler dostal za úkol rozehrát na křídlo a najet úmyslně, ale bez faulu proti nestřídajícímu Pospíšilovi. A ono nám to vyšlo. Nejenom, že jsme vyrovnali, ale Jarda Jiřík vstřelil i rozhodující gól.“

Poslední gól je sice v zápise připsán Bubníkovi, ale to nebylo rozhodující. Podstatný byl konečný výsledek. A ten vyzněl vítězně pro Kometu.
A vypukly oslavy. Sice už jedenácté, ale nejkrásnější a nejbouřlivější. Však to také bylo tvrdě vydobyté vítězství.